{_Amaj7} {_Hm7} {_C#m7} {_Hm7}
{Amaj7}Rozbité zrcátko {F#7}přede mnou v cestě leží,
{Hm7}zlaťoučké {E}prasátko v {Hm7}protější {E}stěně běží.
{Amaj7}Počkám si, {F#7}zakrátko šachistům cinkne z věží.
{Hm7}Podávám {C#m7}mávátko {Hm7}pěšci, který {E}přežil.{Eaug}
{Amaj7}Zrcátko rozbité {Ab7}řeklo mi „Pomiňte,
{Amaj7}to asi nevíte, ale {F#7}já jsem bylo kus!
{Hm7}Co já vid{E}ělo krásy, {Hm7}byly i {E}lepší časy.
{Amaj7}Už nevrá{F#7}tí se asi, a {Hm7}tak si zpívám {E}blues."{Eaug}
Zrcátko u cesty dívá se skelným okem.
Zdrcené bolestí, zkouší se dívat bokem.
Sedm let neštěstí poplynou rok za rokem.
Ospalé náměstí a čas se plouží krokem.
Zrcátko rozbité …
Srdce má zlomené, hlubokou vrásku v čele.
Celé je sklíčené od pondělka do neděle.
Štěstí je zničené, vždyť mohlo se mít skvěle.
Kdopak si vzpomene na střepy kdysi celé?
Zrcátko rozbité …