Poslouch{E}ám, jak v dáli {A}temný bonga {C#m}zní
něco tu {H}kolem zavo{A}ní
to starej {E}šaman koku {H}žvejká.
Hodně {E}ví, taky už {A}nikam nespě{C#m}chá
namísto {H}nože v ruce {A}má
vyhaslou {E}dýmku, tiše {H}dejchá.
Protej{E}ká mu tělem {A}celá jeho {C#m}zem
opilost {H}mužů a bolest ž{A}en
když děti {E}na svět ze tmy {H}přijdou.
Sedí {E}sám a nikdo {A}nemá tolik {C#m}sil
aby ho {H}něčim ura{A}zil
to jenom {E}pro něj hvězdy {H}vyjdou.
A kdo z {E}vás si může {A}vážně v klidu {C#m}říct
že na svý {H}černý duši nemá {A}nic
ten slyší v {E}dálce bonga {H}znít.
Kolik{E}rát se ještě {A}vrátim abych {C#m}žil
a co jsem {H}nezvlád napra{A}vil
chtěl bych to {E}spláchnout jednou {H}rád.